Steven a atomovka… pokolikáté už?

Systematicky sleduji produkci posledních let Stevena Seagala. Vnitřní nepřítel zde již byl komentován a mohu říci, že Černý úsvit (Black Dawn, 2005) jen rozvíjí jeho nenapodobitelný, překvapivý styl.
steven
Těmto snímkům věnuji svůj čas, neboť jsou čím dál bizarnější. Steven se opět trochu spravil, tatam jsou zlatá akční léta devadesátá, kdy byl štíhlý a v kondici, pohyboval se a likvidoval své protivníky prvky bojových umění. Dnes jeho repertoár čítá pouze chůzi, střelbu a občas skrčení na podlaze při ohledávání mrtvol či raněných. Podívejme se tedy, co lze s tímto potenciálem vytvořit.

Na obalu DVD se dočteme „S ním jediným teroristé nepočítali“. Lze se tedy domnívat, že stejně jako vždy ve filmech posledních deseti let, jsou tu zlí teroristé, a odněkud se vynořivší Steven, který je zabije a zneškodní bombu. Tentokrát je to však jinak. Jak vidíme, již od počátku Steven s teroristy spolupracuje. Někteří z nich (zejména paranoidní neurotik, bratr hlavního grázla, jak jinak) mu ale nevěří. Jakmile se na scéně objeví jeho žačka z CIA (a pronese snad jedinou vtipnou repliku filmu, „Všichni jsme z CIA“), Steven obrátí a najednou je proti teroristům!

Jistě by nás zajímalo, proč. Respektive, co je příčinou toho, že nějaký čas s hnusnou bandou spolupracoval. Zajímá nás logika věci. Proč obrátil zrovna v tuto chvíli. Jaký to mělo přínos. K čemu to bylo? Zajímá nás to a klademe tyto, jak by řekl Ivan Langer, legitimní otázky. Nic podstatného se ovšem nedozvíme („Je to složité,“ odvětí postava na přímý dotaz) a Steven je po zbytek filmu na straně dobra. Aspoň že tak! Stejně jako vždy zneškodní atomovku, tentokrát vhozením do moře, do hloubky 300 metrů.

Styvn0011.jpg

Co se nám tímto posunem od zla k dobru bez dostatečného vysvětlení snažili tvůrci filmu říci či naznačit? Že věci nejsou jednoduché? Že život není černobílý? Že jsme lidé a máme své chyby, které ale můžeme napravit? Nebo nějaký další podobný nicneřešící a prázdný bonmot, který by nás v ideálním případě mohl přivést k pochopení našeho místa v životě a ve světě, myslet globálně, jednat lokálně… BLABLABLA. To se nám snaží autoři říci? Je to jinak, autoři se nesnaží o nic.

Vždy se zaseknu, když se kouknu na Stevena v předklonu. Zaseknu se. Zamrazí mne. Nejvyšší čas to nějak uzavřít.

Styvn-hroch-01.jpg

Takže vysvětlení není, a mně už na tom ani nezáleží. Dnešní večer věnuju dalšímu Stevenovi. Snímek Profesionál (Ticker, 2001) nás informuje, že „Detektiva Nettlese při jednom zátahu přepadnou teroristé. Podaří se mu ale uniknout a zatkne mladou teroristku Claire, která je velice talentovanou vědkyní. Ta mu navrhne, že když ji propustí, dovede ho k šéfovi teroristů Swanovi. Jestli ne, tak odpálí bombu, která může zničit celé Chicago!“

3 komentáře to “Steven a atomovka… pokolikáté už?”

  1. stipack Says:

    Marku vidím, že jsi své hloubání pojal opravdu důkladně. Vyvolal jsi ve mě ale lítost a pocit sounáležitosti s obtloustlým, přesluhujícím mistrem (taky jsem tlustej). Jako obtloustlý pubescent jsem žral jeho rukolamy a krkolamy. Jsem zvědavý na co narazíš při sledování dalšího příběhu. Osobně bych si rád ale přečetl co bys zrovna ty napsal o tomto.
    http://www.utrum.cz/wp-content/uploads/2006/03/hozena_rukavice.jpg

  2. NOBODYNAME Says:

    Steven ještě pořád je dobrej !!!

  3. NOBODYNAME Says:

    A ještě jsem zapoměl na jednu věc pokud si někdo myslí že Steven není dobrej herec tak ať se podívá na jeho filmy kde je suprovní je to dobrej chlap !!!Stypaku a co ty ???Myslíš si že je Steven sračka ???Ty vole ty asi nevíš očem mluvím již několik let jsem dělal bojový umění a zrovna aikido !!!Tak se prober a nekecej tady nesmysly !!!!!!

Vlož svůj komentář: