Steven opět ve formě
Nechce se tomu tomu ani věřit, ale je to tak vážení přátelé. Distribuční společnost SPI international náš trh ani ne po měsíci od posledně avizovaného filmu Černý úsvit obohatila dalším intelektuálně zaměřeným dílkem se Stevenem Seagalem v hlavní roli. Neváhal jsem a spěchám s ještě teplým DVD domů, protože slogan na zadní straně přebalu je více než výmluvný. „Steven Seagal znovu ve formě! Tentokrát v roli chlapíka, jenž se snaží odvděčit těm, kteří mu pomohli do lágru…“ Jsem zvědav jak moc se tento blábol odchyluje od pravdy a jak moc je Steven Seagal ve formě.

Titul filmu, který se mimochodem jmenuje „Dnes zemřeš!“ (při vložení do mechaniky a pohledu do správce souborů moc na klidu nepřidá) mě přiměl k tomu si vyjet celou Stevenovu filmografii na IMDB a když jsem tak projížděl celý sloupec osmadvaceti filmů ve kterých účinkoval, nenalezl jsem titul, který by byl obdařen názvem delším než dvě nebo tři slova a většina z nich je více než výmluvná; „Hard to kill“, „Out for a kill“, „Today you die“ a pod. Je taktéž s podivem, kolik dokáže jeden herec uhrát filmů, jejichž název začíná výrazem „out..“ „Out for justice“, „Out for a kill“, „Out of reach“… Možná nějaký skrytý význam, který prostému konzumentovi uniká.
Nicméně přejděme k filmu samotnému. Steven nejspíš konečně pochopil, že levná čínsko-polsko-bulharská produkce déčkových filmů (čili béčková varianta béčkových béček) jeho kariéře moc neprospívá, a tak se navrátil zpět do Hollyvoodských luhů a hájů. Ha! Co by působilo v poměru k předchozím asijsko-balkánským dílkům jako návrat do síně slávy, působí v obecném měřítku jako překydávání zatuchlé hromady hnoje mongoloidním svazákem a postup maximálně z kategorie D do C. Námět, scénář nebo jak to nazvat, je jedním slovem otřesný. Celý film působí úchylně halucinačním dojmem, že autor při psaní křepčil nahý po obýváku předávkován Ibalginem. Vše působí nějak antibarevně a účast neherců v rolích herců jenom přispívá ke stejnému dojmu, jako u předešlých filmů. Režie, výprava a střih zase působí dojmem, že se díváte na starší film Zdeňka Trošky a časté používání předtočeného pozadí zejména při jízdách autem už patří ke standardu. Kdybych měl být hnidopich, musel bych konstatovat, že mi asi 70 % stopáže nebylo jasné o co se vlastně jedná. Postavy se vynořovaly a opět mizely bez nějakých komentářů kde se tam vzaly a proč, dost často se dialogy stáčely k něčemu o čem před tím řeč nikdy nebyla a expozice se sny Stevenovy partnerky, jenž měly dodat filmu nejspíš další rozměr, působily spíš dojmem, že někdo špatně vystříhal reklamy na léky proti osteoporóze.
Samotný Steven (stále s rozbředlými rozměry středně těžkého hrocha) se opět více méně nehýbá, občas udělá pár kroků, mávne po někom rukama, vystřelí z brokovnice (v tomto filmu ho dokonce rekvizitáři obdařili nějakým revolučním typem automatické brokovnice, která dokáže střílet se stejnou kadencí jako útočná puška M16ka) či z Coltu 1911 (ostatně v málo kterém filmu střílí z něčeho jiného než 1911ky, snad jen ve filmu Cizinec kde měl něco těžko identifikovatelného s tlumičem a ve filmu Exit Wounds, kde pro změnu používal Colt 1911 v provedení kompakt). V dalších tzn. „akčnějších“ záběrech už vše obstarává kaskadér ve srandovní paruce á la Steven. Při rozfázování záběru však tento člověk působí jako kromaňonec s vlasy vrostlými do čela. Je zábavné například sledovat, jak se v celku hubený kaskadér pomocí napjatého lana ve výšce pohybuje mezi dvěma budovami, aby v zápětí po příjezdu na místo určení vstoupil do dveří třistakilový Seagal. Pozoruhodný je fakt, že s přibývajícími roky Steven stále více a více místo mluvení šeptá, takže je celkem běžné, že není rozumět co si mumlá skrze mohutné zaťaté rty.
Zbytek filmu už ani nestojí za rozpitvávání protože není skoro co pitvat. Inzerovaná nejpozoruhodnější automobilová honička ulicemi Las Vegas jaká byla kdy natočena není pozoruhodná skoro vůbec. Všechno ostatní je při starém. I sveřepý Stevenův výraz a mohutný kožený kabátek marně zakrývající rozbujelé špeky. Jediné co mě opravdu zaujalo byl detail při jedné z finálních scén, který možná nasvědčuje faktu, že Steven začíná trpět rozdvojením osobnosti. Na jednom záběru bylo vidět, že má na každé ruce jedny hodinky. Netuším jestli se tento jev opakuje i jinde, protože nemám v úmyslu sledovat tento film ještě jednou.
Ale jak praví IMDB v brzku se můžeme těšit na další právě dokončovaný film „Harvester“. To budou dozajista žně smrti!




Duben 26th, 2006 at 10:07
Steven vás pánové dlouhodobě fascinuje, to je jasné
Stále ještě čekám jestli zhodnotíte jeho hudební počiny, protože na filmovém plátně může už těžko něčím překvapit (leda s ufounama ještě nesoupeřil, tuším). Nicméně by mě zajímalo vaše objektivní doporučení Stevenova nejlepšího filmu, určeného pro picknick v oblaku zeleného dýmu 
Apropos co jména jako Chuck Noris a Michael Dudikoff (nebo jak se píšou?)
Perun (a vítám pana Haroslawa!)
Duben 26th, 2006 at 15:24
Ta recenze je vyborne napsana, opet musim obdivovat styl. Film jsem nevidel, asi bych si ho ani nepujcil, natoz koupil, ale ta recenze mne pobavila vytecne.
Duben 28th, 2006 at 17:20
I ja jsem si dal tu praci a film dvakrat shlednul, abych byl nejlepsi, nejkrasnejsi a nejhezci. je dost nesrozumitelny, ma v mensi mire vlastnost sveho predchudce Submerged – diky nedostatecnemu prokresleni postav neni skoro az do konce uplne jasne, kdo je kladny a zaporny hrdina. Vsichni jsou tak nejak divni. Kapitolou sama pro sebe jsou divoke sny Stevenovy manzelky, v nichz se zjevuje netvor – Stevenuv nepritel. Steven: „Byl zivy nebo mrtvy?“ Manzelka: „Nic z toho. Oboji.“
Nastesti z penez, kvuli kterym vsichni zemreli, Stevenuv cernossky partak, slizak bez vlastnosti, zadotoval detskou nemocnici, hura.