Zahraj to znovu a znovu a znovu, Stevene!
Že by se tu někdo už úplně zcvokl? Možná se to bude zdát jako krajně nepravděpodobné a zdravě uvažující osobě zcela logicky nemožné, ale můžete si být jisti, že oproti všem předpokladům a přírodním zákonům je tomu opravdu tak. Hollywood Classic Entertainment do distribuční sítě propašoval další film, jehož hlavním protagonistou není nikdo jiný než člověk, jehož jméno je celosvětovým synonymem pro opulentní ukázky toho jak co nejbolestněji zprovodit třetí osobu ze světa. Ano. Je zde opět řeč o mlátičce Stevenu Medvědí tlapě Seagalovi.
A tak jak k nám promlouvá lidové moudro; nikdy nevstoupíš do stejné řeky, vstupuje do ní Steven pokud správně počítám právě po třiadvacáté. Doufat totiž, že se vymaní ze své pracně nebudované image (totiž chlápka, který pracoval pro tajnou službu, či byl armádní expert, ovšem jak to chodí, ti hlavouni nahoře ho naštvali, takže odešel do důchodu s pocitem nasranosti a teď si jí potřebuje na něčem vybít, aby se nakonec ukázalo, že až tak nasraný nebyl protože pro tajnou službu pracuje stále), je představa směšná, tristní a zhola nemožná.
Nicméně, zanechám tlachů a přikročím k meritu věci, jádru pudla, či jestli je libo k čemukoliv jinému. K disku přistupuji s náležitou ostražitostí zkušeného konzumenta béčkových slátanin. Přeci jenom, co čekat od titulu, jakým jsou Žoldáci spravedlnosti. K ruce si připravuji zásobu ibalginu, pytlík na zvracení a inhibitor datového přenosu (kladivo) pro rychlé zastavení projekce.
Film se rozjíždí…. rozjíždí… rozjíždí… První minuty se vlečou v podivné náladě. Vůbec nevím, o co ve filmu jde. Dívám se na nějaký válečný konflikt. Bohužel mi není jasné, kde se odehrává, kdo proti komu a hlavně proč bojuje. Druhý jmenovaný atribut – totiž kdo proti komu – se pak táhne přes celý film. Není mi zřejmé rozpoložení kladných a záporných postav. Charaktery totiž záhadným způsobem víří z jedné strany barikády na druhou a když mám už už pocit, že se konečně orientuji, objeví se nová postava, která dosavadní „děj“ převrátí na hlavu a já mohu začít zase od znova.
Nelogičnost je asi hlavním problémem tohoto filmu. Při sledování totiž narazíme na tolik podivností, že nebýt to film se Seagalem, možná bych se tomu divil i o trochu více. Vezměme si třeba situaci hned na úvodu filmu v akční expozici přestřelky nějakých vojáků a žoldáků. Za zády vojáka střílejícího z půdního okénka se vplíží nějaký partyzán a podřízne mu krk. Do té doby to flexibilnější člověk dokáže pochopit. Proč ale v zápětí s tím podříznutým a ve smrtelných křečích chroptícím vojákem prorazí zeď domu a shodí ho z druhého patra? Odpovím si sám – nevím. Možná nějaký umělecký záměr.
Takových kravin je ale ve filmu přehršel a kdybych měl vyjmenovávat všechny, nejspíš bych sem musel opsat celý scénář. Původně jsem si říkal, že najdu na filmu alespoň nějaké pozitivum, ale bohužel se nedalo najít žádné. Film má sice zdánlivě vyhlížet tak, že do něj nacpali o něco víc peněz než minule, ale jak vidno, většinu z nich dostal Seagal, takže na produkci a výpravu zbylo sotva šedesát dolarů. Na konci titulků můžeme zahlédnout, že se i tentokrát jedná o bulharskou koprodukci. A po pravdě je to vidět. Steven bohužel nezhubl ani deko, i tentokrát se skoro celý film producíruje ve stejném dlouhém koženém kabátku jako v posledních šesti filmech a většinu chození za něj obstarává někdo jiný. Několika drobných odchylek se ale přeci jen dočkáme. Steven si asi nechal udělat kloubní náhradu kyčle na pravé noze, protože ve scéně „rvačka na hajzlu“ dokázal nakopat člověka jenž ho přišel na onen hajzl zabít, aniž by se nechal zastupovat kaskadérem. Druhou a ne zanedbatelnou změnou je, že se Seagal objevuje sotva v polovině filmu. Možná ho to nebavilo, nebo byl unavený po celodenním dovádění s pandami, důležitý fakt který z této okolnosti plyne je ten, že bude-li mít tento úkaz vzestupnou tendenci, po několika dalších filmech se Steven nebude ve svých filmech objevovat už vůbec. A možná to tak bude lepší…
Co dodat na závěr. Možná Vám přijde divné, že jsem se nezmínil detailněji o zápletce, dějových zvratech, vývoji vedlejších postav nebo o nějakých šťavnatějších detailech. Ano nezmínil. On je ten film totiž tak špatný, že se na něj stejně nikdo dívat nebude, takže proč zatěžovat server dalšími zbytečnými tlachy. Bohatě postačí neveselý fakt, že za rohem již ve stínu čekají další povedené filmy z bulharské produkce, takže Steven bude moci hrát ty svoje drsné chlápky znova a znova a znova a znova….