Glen Hansard a Markéta Irglová nahráli loni desku The Swell Season. John Carney natočil filmový muzikál, který je o tom, jak tu desku nahrávají. Glen Hansard a Markéta Irglová v tomhle filmu hrají hlavní role. John Carney letos v Sundance převzal cenu za nejlepší zahraniční snímek. Once.
Irena Hejdová na aktualně.cz v závěru miloučké reportáže z letošního mezinárdního festivalu animovaných filmů píše:
„…až budete mít cestu do Třeboně, tak doporučujeme zejména candáta na česneku, sumce na chilli a také rybí polévku…“
Sám bych podstatu Anifestu, milá Irenko, lépe neshrnul! Proto jen pro čtenáře utrum dodávám: tu rybí polévku mají celoročně a pokud chcete vidět kam se ubírá současná animace, jdetě radši sem.
P.S. Pořád máte dojem, že vám něco uteklo? Dobrá, řekli jste si o to sami – tady je letošní festivalová znělka
I.
Dementní důstojnický pucflek je vydán na milost a nemilost despotickému oficírovi a jeho rodině. Do zamlženého, zapadlého koutu kdesi u Balatonu válka nedosáhla. Jediným vzruchem je zabíjačka, jedinou zábavou oficíra je buzerovat pucfleka. Jediná věc, která drží ubohého pucfleka při životě je onanie. Realita se střída s představami a není ani tak důležité jestli sluha opravdu souloží s rozčtvrceným prasetem, nebo oficírovou starou, tlustou jako prase. Oficír za to ustřelí pucflekovi hlavu a narodí se mu na oplátku chlapeček s prasečím ocáskem. Jak určující pro jeho další život…
II.
Kalmán Balatony je dvěstěkilový reprezentant Maďarska v přežírání na čas. Teď už bez ocásku. Aktivně se zapojuje do zvyšování prestiže maďarské lidově demokratické armády a žere jako prase. Prasata ze spřátelených lidově demokratických armád žerou ovšem taky rychle a on ve snaze získat na závodech přízeň maďarské olympioničky v přežírání málem položí jícen za vlast. Jeho vyvolená mu svou ruku ale ráda dá, ikdyž na svadbě dá jinému reprezentačnímu praseti a zamilovaný Kalmán se upřímně raduje z nadcházejícího přírůstku do rodiny…
III.
Synek Lajoska se překvapivě nepotatil ani nepomamil. Má jen 60 kilo a to i s postelí. Jeho prací a koníčkem je vycpávání (taxidermia). Vycpává cokoliv a je v tom dobrý. Stará se o tatíka, který ještě stále soutěží v přežírání — teď už jen sám se sebou. Je tak už tak tlustej, že vyplnil třetinu garsonky, nemůže se ani hnout a kálí pod sebe. Synek mu pro rozptýlení vykrmuje kočky do velikosti menších tygrů. Když pak jednou zapomene zavřít klec a kočky vyžerou z nehybného tlusťocha vnitřnosti, uzrají v něm konečně umělecké spády naplno a realizuje na sobě oslavu antických klasiků sochařství symbolicky ukončenou dekapitací…
Po vizuální stránce je film György Pálfiho super. Hudba Amona Tobina mohla čnít trochu víc, ale možná právě proto, že jen podkresluje, je dobrá. Nevím kdy naposled (jestli vůbec) jsem viděl něco bizarnějšího a víc šokujícího. Na druhou stranu už jsem se dlouho takhle nezasmál. Film poběží v rámci Projektu 100 v mnoha kinech po celé republice.
Takže co říct na závěr? Je to nechutný nebo geniální? Stojí to za to?
Je to nechutně geniální a stojí to za to. Slabší povahy prostě parkrát zavřou oči, a budou chvíli něco hledat na podlaze.
— http://www.taxidermia.hu/
— http://www.aerofilms.cz/
— http://www.hollywoodoo.hu/
Dnes, 1. 10. uvedla ČT 2 od osmi hodin skvělý dokument americké WGBH Educational Foundation — Muž, který se postavil tankům (The Tank Man, režisér Antony Thomas 2006). Ve středu v 00:20 je na ČT 2 opakování.
Dokument začíná otřesným masakrem demonstantů na náměstí Tchien-an-men v Pekingu, 4. června 1989. Muž, který o den později neozbrojený zastoupil cestu koloně tanků se stal ikonou boje za svobodu a jeho osud námětem tohoto dokumentu. Politické zřízení bylo zakonzervováno a veškerá naděje na přežití Komunistické strany se upnula k ekonomickému růstu. Ekonomický zázrak je však vykoupen vysátím venkova zónami volného obchodu a rozdělením Číny na dva zcela rozdílné světy. Nová prosperující střední vrstva v kontrastu s naprosto otřesnými podmínkami dělníků v manonufaktůrách (práce sedm dní v týdnu, 13 hodin denně!). Manofaktury vyrábí zboží pro celý svět (zkuste si na to vzpomenout, až vás jednou překvapí, že váše nová hračka nenese Made in China). Nikdy v historii lidstva nezbohatlo tak rychle tolik lidí jako nyní v Číně a nikdy nepracovalo tolik lidí v tak otrockých a nedůstojných podmínkách jako v Číně. Je ostudou celé západní civilizace jak využívá Čínu na jedné straně jako zdroje levné pracovní síly, na druhé straně se ty největší společnosti (Yahoo, Cisco, Microsoft, Google) aktivně zapojují do cenzury Internetu, filtrování informací a dokonce poskytují údaje o svobodomyslných občanech represivním složkám Komunistické strany. Bílá místa v paměti studentů pekingské university jsou toho smutným mementem.
Více informací na oficiálnách stránkách dokumentu a níže uvedených odkazech.
—Stránky dokumentu na ČT
—Oficiální stránky dokumentu (anglicky)
—Oficiální Zpráva ČTK o událostech 4. 6. 1989 v Číně
—Článek George Monbiota otištěný původně 13. 9. 2005 (anglicky)
—Studie mapující filtrování Internetu v Číně v letech 2004-2005
Asijské panorama v rámci letošního Febiofestu neminu. Taková koncentrace exotiky a kvality se do našich kin běžně nedostává.
Půjdu na nového Kim-ki-duka, pitvu v sále číslo 6, Dare mo shiranai konečně s titulkama! A doufám, že toho stihnu ještě víc a vy taky.
Vstup 69,-, ukázky z filmů přímo v programu Febiofestu.
Přátelé sorry, ale musím splnit své reklamní závazky a napsat pozitivní recenzi na jeden mexický film.
Tenhle chlápek právě přivezl pizzu dvěma harantům a ti mu odmítli zaplatit.
Začnu citací F. Fuky:
KACHNÍ SEZÓNA je námětem v podstatě teenagerská komedie (mexická), ovšem natočená v nesnesitelně pomalém tempu v jednom bytě se čtyřmi lidmi.
A ne. Kachní sezóna, kromě toho, že na všech festivalech, kde se objevila, získala nějaké to ocenění, je chytrý film, který zřejmě publiku Rafťáků moc neřekne.
Vypadá to sice, že režisér Fernando Eimbcke se při natáčení zrovna nedopoval koksem, ale nudit se rozhodně nebudete.
Kachní sezóna je jako když naléváte dvoulitr Coca coly do dvou velkých sklenic, jako v jedné ze scén: jde to pomalu, docela to šumí a nakonec si vychutnáte obsah celé sklenice a odcházíte se sladkým pocitem v ústech.
